Krásenská (Schönbach) větev Zedtwitzů patřila k těm nejchudším, přesto do osudu celého rodu zasáhla více než významně. Panství v Krásné mělo rozlohu cca 789 hektarů, z toho bylo 122 hektarů polí, 51 hektarů luk, 30 hektarů pastvin a 575 hektarů lesů. Hlavní zisky pak plynuly z prodeje obilí, brambor a dřeva. V Krásné byl pivovar, dva mlýny, pila.
Zedtwitzové využívali, původně jednoduchý jednopatrový zámek se zahradami cca od roku 1645 kdy došlo k velkému dělení panství. Sledovat jednotlivé majitele panství a jejich nástupnictví, by bylo velmi zdlouhavé a muselo by být velmi podrobné. Pokud neměli přímého mužského potomka, bylo panství zpětně rozděleno, mezi rody, které byli po mužské linii úspěšné.
Začnu tedy Hansem Christophem von Zedtwitz narozeným 14. června 1664 v Schönbachu o čemž nám vypovídá zápis z evangelické knihy narozených. Bere si za manželku Katharinu Magdalenu rozenou Zedtwitz z Krugsreuthu (Kopanin). Mají spolu dva syny a to Georga Adama narozeného 24. listopadu 1692 (který je pak pokračovatelem Ašské větve z Nicklasbergu (Mikulášského vrchu) a pak syna Josepha Adama von Zedtwitz narozeného 11. dubna 1705 v Schönbachu (Krásné). Joseph Adam, stejně jako mnoho dalších druhorozených členů rodu musí hledat obživu ve státních a hlavně vojenských službách, protože malé panství není schopno plnohodnotně uživit všechny členy panství. V mládí jako württenberský generální adjutant (pobočník velícího důstojníka) se zamiloval do Anny Marie Krafft narozené 31. května 1710 v Rastattu, která je však katoličkou. Mají spolu jediného syna Christopha Carla Ludwiga Adama von Zedtwitz narozeného 17. září 1735, který měl být podle manželské smlouvy vychováván jako budoucí lenní pán ve víře evangelické, zatímco dcery měli být vychovávány jako katoličky. Jeho otec Joseph Adam umírá ve věku nedožitých čtyřiceti dvou let 10. února 1747 a na smrtelné posteli ještě vysloví své poslední přání, aby syn byl nadále vychováván v evangelické víře, a ve věku své plnoletosti se teprve rozhodne, kterou víru chce v životě praktikovat. Přesto záhy Anna Marie pošlape památku svého zemřelého manžela a zabrání v květnu téhož roku, biřmování svého syna Christopha Carla Ludwiga Adama, kterému všichni říkají Louis. Následně pošle prostřednictvím chebského písaře Trmplera dopis přímo císařovně Marie Terezii a vyvolá čtyřicetiletý spor, který vede téměř k bankrotu a mnoholetému pronásledování celého rodu Zedtwitzů. Ale toto vyprávění je na samostatný příběh, ke kterému se jistě vrátím.
Christoph Carl Ludwig Adam von Zedtwitz zvaný Louis po dosažení svojí dospělosti roku 1756 jako první a na dlouhou dobu jediný z rodu přistupuje k podepsání Resolution – resoluce Marie Teresie a na rozdíl od ostatních členů rodu, kteří museli prchnout do exilu v Elstru může obhospodařovat panství. Usadí se na Nicklasbergu v Aši (Mikulášský vrch) Za ženu si bere katoličku Dorotheu Elisabeth Karoline von Trautenberg z Ober-Wilsteinu a mají spolu osm synů a dvě dcery. Pro náš příběh je důležitý druhorozený syn Petr Emanuel Ludwig Zedtwitz narozený 30. dubna 1763 v Aši Nicklasbergu. O něm samotném toho moc nevíme, ale jako starší žil na zámku v Schönbachu (Krásná). Jedinou spolehlivou informací je, že byl velmi plodný a měl sedm synů a tři dcery. Prvních šest bylo počato ještě mimo manželství a teprve později 29. června 1775 si v Aši Nicklasbergu bere za ženu Annu Marii Elisabeth Christl z Falknova (Sokolova), která byla na Zedtwitzovském panství kuchařkou. Jejich prvním dítětem je dcera Marianne Elisabeth Zedtwitz která se narodila na panství v Schönbachu (Krásná) 26. března 1798. Dnešními slovy to bylo zřejmě děvče neposedné a zvídavé, neboť ve věku pouhých sedmnácti let se musela provdat za Johanna Friedricha Grimma z Mylau, který byl mistrem tkalcem. Svatba narychlo proběhla na zámku v Aši Nicklasbergu 27. září 1815 a první syn se jim narodil několik týdnů po svatbě 5. listopadu 1815 a to Petr Emanuel Grimm. Vášeň jim vydržela i v dalších letech, celkem měli spolu jedenáct dětí, devět synů a dvě dcery. Mariane Elisabeth se přesto dožila na tu dobu velmi požehnaného věku 86 let. Pro pokračování našeho příběhu je důležitý jejich druhorozený syn Johann Wenzel Grimm narozen 9. února 1818 v Schönbachu (Krásná). Příběh pak už pokračuje životem běžných chudých lidí tohoto kraje a odráží život tkalců. Johann Wenzel Grimm byl jako jeho otec mistrem tkalcem. Bere si za manželku Magdalenu Schröpf a dožívá se též požehnaného věku 85 let, umírá ve svém domku ve Friedersreuthu (Pastviny). Mají spolu syna Johana Nikolu Grimma narozeného 1. srpna 1841 a dceru Elizabeth Margarethu Grimm narozenou 13. března 1849. 4. března 1873 se provdá Elizabeth Margaretha za Franze Huberta Zöbische a žijí v domku ve Friedersreuthu (Pastviny) číslo popisné 119. Mají spolu osm dětí, pět synů a tři dcery. Ze tří dcer jsou pro nás důležitá dvojčata Sofie a Elsa Zöbisch narozené 31. července 1886 a to konkrétně Elsa která si 21. ledna 1934 bere opět jak je to v tomto kraji téměř tradicí mistra tkalce Adama Bära z Friedersreuthu (Pastviny) …
Zde mé vyprávění bohužel musím ukončit, neboť by se již týkalo osob již žijících. Někteří z mého příběhu spočívají na Rossbašském (Hranickém) hřbitově, další z nevyřčeného konce potkáváte jako své sousedy. Mnozí z nich do nedávna netušili, že jsou spjatí s rodem Zedtwitzů, přesto podvědomě svým dětem dávali křestní jména, která rod Zedwitzů po staletí užíval, jako například jméno Elizabeth, nebo Adam….
