sestoupiv z kruhů svého rodu Zedtwitzů, rád bych vyslovil přání neskromné. Svou měrou více jak nepatrnou přispět k rozkvětu městyse Rossbašského i Ašského jakožto i obcím a vískám okolním. Mé jméno vám as neznámé jest, ale já soused váš. Až do té noci co jest plna hrůz, nadcházejícího svátku svaté Lucie léta páně tisícího osmistého čtrnáctého…
Zachraňme vzpomínky
Čím více se koukám kolem sebe, tím víc vidím, že po nás tady toho moc nezbylo. Více než půl tisíce let byl tento kraj naším domovem, snad jsme je úplně nepromarnili. Já vím, že ne vždy jsme byli vzor ctností, ale snad si nezasloužíme, aby se na náš rod úplně zapomnělo. Pokusím se svými vzpomínkami…