Dovolil jsem si pro vás připravit příběh života jednoho z mých pra, pra, pra synovců, jehož životní pouť byla neobyčejně pestrá. Původně krátké povídání se poněkud rozrostlo, tak prosím o shovívavost, ale už mě znáte, jiný už asi nebudu.
Osudy našeho rodu Zedtwitzů rozhodně neskončili 550letou vládou nad Ašským výběžkem. Zajímavé je, že ty nejznámější pocházejí z jedné z nejchudších větví a to z větve Neuberg (Neuschloss). Asi nejznámější je Joachim Ulrich Max August von Zedtwitz přesvědčený antifašista, který byl vyznamenán titulem Spravedlivý mezi národy za pomoc ohroženým Židům z nacisty obsazeného českého území. Jsou tu však i další, kteří jsou prakticky zapomenuti. Jedním z nich je můj pra, pra… synovec diplomat JUDr. Jiří von Zedtwitz. Dovolím si nejdříve odbočit o pár set let do minulosti a alespoň stručně představit Podhradskou rodovou linii Zedtwitzů. Vím, že jsem jí už představoval u Karla Maxe von Zedtwitze, ale ať nemusíte přeskakovat do jiného článku.
Linie Podhradí (Neuberg), později i Krásná (Schönbach) a Kopaniny (Krugsreuth) se vytvořila v době 8. generace Zedwitzů v českém království. Rod je mnohem starší, ale na Ašsko přišel až vnuk Konráda von Zedtwitz (který měl přízvisko Bohatý) Petr von Zedtwitz. Náš rod patřil k nejstarším v celém Vogtlandu a původní rodinné sídlo jsme měli severně od města Hof. Dnes se víska jmenuje Zedtwitz. Při takzvaném prvním dělení majetku roku 1612 se dva bratři Hans Berthold von Zedtwitz (1582-1619) a Hans Adam von Zedtwitz (26. června 1576 – 16. října 1616) rozdělili majetek na polovinu. Mladší Bertold si začíná stavět velký zámek v Kopaninách se sedmi věžemi, ale o tři generace dále tato větev rodu vymírá a majetek se vrací do větve Podhradských Zedtwitzů. Starší Hans Adam zůstává na zámku v Podhradí. S manželkou Sibylou von Schaurot mají syna Hanse Heinricha II. (narozen na Neubergu 1606 – 1636), a ten se svojí manželkou Johannou Prüllenhofer von Burkersdorf mají syna Johanna Hanse Georga (narozen 1628 – 1. dubna 1667) a je mým prapradědečkem.
Johann Hans Georg von Zedtwitz je pak zakladatelem všech následujících linií Ašského rodu Zedtwitzů. Umírá v poměrně mladém věku a své manželce Evě Marii von Streitberg (13. prosince 1629 – 26. října 1696) zanechává dceru a tři chlapce v útlém věku, kteří však po otci zdědili pracovitost, odpovědnost a zásluhou matky vytvořili soudržnou rodinu. Po dosažení dospělosti byli schopni všichni tři bratři si roku 1690 zděděnou část panství rozdělit a postavit, nebo obnovit své zámky k bydlení. Nejmladší Wolf Ernst (1666-1705), ale záhy umírá na infekční nemoc spolu se svojí dcerkou a dvěma syny. Hans Christoph (14. června 1664 – 4. května 1746 – je mým pradědečkem) a Carl Joseph (19. ledna 1663 – 17. září 1742) je pokračovatelem linie v Podhradí.
Carl Joseph von Zedtwitz si bere za manželku Annu Catherinu von Künszberg mají spolu čtyři syny a jednu dceru. Hans Georg von Zedtwitz (1690 – 1706) umírá v šestnácti letech, budu tedy vyprávět o zbylých třech, kteří se podělí o Podhradské panství. To se tak dělí na další tři díly. Wolf Christoph von Zedtwitz (22. prosince 1691 – 29. listopadu 1739) se ujímá části panství Neuberg-Oberteil – Horní zámek, Hans Christoph (25. února 1696 – 6. dubna 1756) části Neuberg – Unterteil – Dolní zámek a Philiph Ferdinand (3. června 1700 – 29. dubna 1750) části Neuberg – Neuschloss – Nový zámek. Již tak malé panství je opět rozděleno a je zadělán základ na to, že všechny své rodinné příslušníky neuživí.
Náš sledovaný Judr. Jiří von Zedtwitz, pochází větve Neuberg – Neuschloss – Nový zámek, proto se budu nadále věnovat pouze této části potomků. Philiph Ferdinand (1700-1750) si bere za manželku Florentine Marii Sofii von Reizenstein (1700-1771) a mají spolu čtyři syny a jednu dceru Karla Josepha Ferdinanda (4. září 1730 – 31. srpna 1811), Georga Adama (12. října 1733 -1816), který opět ukousne další díl panství a zakládá podvětev Sorg-Smrčiny. Karl Anton Philip (narozen 1735 datum úmrtí nevím), Christoph Karl (narozen 1736, opět nic bližšího o něm nevím) a dceru Dorotheu Fredericke Florentinu (narozenou 1740, opět o ní nic bližšího nevím)
Karl Joseph Ferdinand (1730-1811) si bere za manželku Amalii Henrietu Karolinu von Bülow, mají spolu čtyři syny Henricha Georga Karla (3. srpna 1768 – 1849), France Karla Antona Augusta (7. března 1777 – 13. června 1828), Ludvíka Ernsta (11. září 1789 – 4. října 1866) a Gottlieba Erdmanna Hermanna (4. ledna 1772 – 4. července 1835) který je pradědou našeho Judr. Jiřího Zedtwitze. Je tedy více než jasné, že tolik potomků už panství neuživí a ty se vydávají do světa a musí si hledat obživu. Většina z nich k armádě, což je nakonec velká Zedtwitzovská tradice, jiní do služeb c.k. úřadů a podobně.
Gottlieb Erdmann Hermann (1772-1835) se ožení z Julií Szakal de Kis-Joká (narozena v Budapešti, svatbu mají 25. prosince 1814, umírá 16. dubna 1867) mají spolu pět dětí, dvě dívky a tři syny. Julie (narozena 1823, více o ní nevím), Ernestine (narozena 1821, opět o ní více nevím), Edmund Ludwig Paul (25. září 1818 – 20. května 1880), Carl (narozen 1815), Georga Kajetána Edmunda (19. prosince 1817 – 1878) který se stane v dospělosti c.k. setníkem 39. pěšího pluku (setník – hejtman – vyšší důstojnická hodnost cca dnešní major) a je dědou našeho JUDr. Jiřího Zedtwitze.
Georg Kajetán Edmund (1817 – 1878) si bere Rosalii Kutcherovou (7. října 1823 – 15. května 1866). Už podle jmen je jasné, že se už Zedwitzové nežení pouze se šlechtou, ale splynou s normálními lidmi. Narodí se jim Arthur Georg Fedor (8. května 1856, více o něm nevím), Bedřich Vilém Edmund (18. května 1857, byl obchodním cestujícím), Rudolf Christian Ludwig (30. října 1860, více o něm nevím) Jedním z jejich synů je pak Viktor Kurt Georg von Zedtwitz (5. srpna 1858), který je otcem JUDr. Jiřího Zedtwitze.
Viktor Kurt Georg von Zedtwitz (narozen 1858) se ožení Annou Rašínovou (narozena 8. června 1864 ve Vršovicích 128). Podařilo se dohledat úžasně krasopisný zápis z matriční knihy oddaných kostela svaté Ludmily (dnes již součást Prahy), kde se dočteme o svatbě rodičů JUDr. Jiřího Zedtwitze ze dne 7. srpna 1888. Nevěsta Anna Rašínová 24 let, jejíž matka je Marie a otec František Rašín sladovnický chasník ze Šeberova, patřící pod farní úřad kostela svatého Petra v Praze. Ohlášky proběhly 22. července, 29. července a 5. srpna 1888. Ženichovi Kurtovi Georgovi Viktorovi von Zedtwitz je v době svatby 30 let. Za svědky jim byli František Bauer, čalouník z Prahy a Quido von Zedtwitz. Poměrně brzy po svatbě 1. ledna 1889 (proto se s ohláškami tolik spěchalo) se jim narodí malý Jiřík. O jeho narození promlouvá zápis z farní matriky kostela svaté Ludmily v Královských Vinohradech, ještě v době, kdy nebyly součástí Velké Prahy (součástí Velké Prahy jsou od 1. ledna 1922, na základě zákona o Velké Praze z roku 1920 jako její XII. městská čtvrť) Porodní bábou byla Anna Doležalová z Vršovic. Otec musel vzhledem ke krátké době od sňatku do matričního zápisu připojit prohlášení, že je otcem. Celé jméno narozeného je Georg Alexander Friedrich Zedtwitz, ale v životě pak užívá českého ekvivalentu Jiří Zedtwitz. Doma už ho čekala sestřička Gisela Rosalie (narozená ještě v době kdy nebyli rodiče Jiřího Zedtwitze manželé a to 7. února 1883), sama v dospělosti má za svobodna dceru s pěvcem Rudolfem Kalfusem. Do rodiny přibude další malá sestřička Julie Marie Zedtwitz (narozená 14. července 1890). Ta byla později černou ovcí rodiny a z doplněného matričního zápisu se můžeme dočíst: dle výnosu c.k. místodržitelství v Praze ze dne 21. března 1912 článku 1/A – 321/1 byla zde jako dítě uvedena Julie ze Zedtwitzů práv platným rozsudkem c.k. zemského soudu trestního v Praze ze dne 21. prosince 1911 V1 I 5382/11/28 pro zločin krádeže odsouzena a proto šlechtictví zbavena. Otci jejího otce nepřísluší titul hraběte.
Doprovodná fota: zápis z matriční knihy oddaných kostela svaté Ludmily – Královské Vinohrady + zápis z matriční knihy narozených kostela svaté Ludmily – Královské Vinohrady
Pokud vás článek zaujal, bude další pokračování…
